Nejlepší indie hry, které ti změní pohled na svět

V očích mudlů či boomerů jsme my, pařani, stále ještě tak trochu podivíni a na počítačové hry je neprávem často nahlíženo jako na bezduchou zábavu vedoucí k agresivitě. Jde pochopitelně o naprosté a již mnohokrát vyvrácené nesmysly. Můžeme ale na hry pohlížet jako na umělecká díla a jejich autory vnímat jako umělce?

S počítačovými hrami je to v mnohých ohledech obdobné jako s ostatními kulturními počiny: knihami, filmy a seriály nebo divadelními hrami. Najdeme mezi nimi ohromnou spoustu braku, dobré a kvalitní počiny a na samé špici mimořádně propracované a promyšlené klenoty, které můžeme bez uzardění nazývat uměním. Samozřejmě můžeme debatovat o tom, jaká je definice umění, ale omezme se na konstatování, že skutečné umění vzbuzuje skutečné emoce a má jakousi myšlenkovou hloubku. Nejde tedy o to, zda hra „umělecky“ vypadá (propracovaná grafika sama o sobě ještě nesvědčí o uměleckých kvalitách díla, byť k nim může zásadně přispět), ale zda dokáže hráči předat nějakou myšlenku nebo ho přiměje k zamyšlení.

Značná část počítačových her, které mají umělecké ambice, se řadí do kategorie tzv. indie her. Ne, skutečně se nejedná o produkty indické provenience, ale o nezávislé hry. Onou nezávislostí je míněno, že za autory indie her nestojí žádná obří produkční společnost poskytující štědrý rozpočet na vývoj. Nezávislé hry se tak obvykle nedají moc srovnávat s drahými AAA tituly za miliony dolarů po technické stránce (grafika, animace apod.). Na druhou stranu se ale mnohdy nedají srovnávat ani po stránce kreativní a umělecké, v těchto ohledech si totiž indie hry ony AAA tituly mažou na chleba. Raději ani nemluvíme o originalitě. Schválně – kdy jsi naposled hrál bohatě vyprodukovanou AAA gamesu, která by měla originální nápad a nešlo jen o bezduché milionté pokračování a recyklování stále téhož, jen s lepší grafikou...?

Pokud máš rád originalitu, kreativní nápady a zajímají tě věci, které nejsou mainstream, dokážou pobavit, ale navíc i předat nějakou myšlenku, jsi tu správně! Vybrali jsme pro tebe několik indie her různých žánrů, které mají tohle všechno, a navíc si o nich můžeš i dlouho povídat a rozebírat je s přáteli.

The Witness

The Witness je něco jako „super indie hra“ – vypadá a působí jako drahý AAA titul, nicméně peníze na vývoj si autor sehnal zcela sám. Tím autorem není nikdo jiný než geniální programátor a designer, herní guru a zakladatel žánru indie her Jonathan Blow, jehož první hrou byla pecka The Braid, o které ještě dál uslyšíš. Blow hru vyvíjel těžko uvěřitelných 8 let, a protože sehnal (a napůjčoval si) skutečně pořádný balík, na vizuální složce The Witness pracovala hned dvě architektonická studia včetně krajinných a zahradních architektů, ale i sochař a tři desítky ilustrátorů a grafiků.

Jde o meditativní 3D logickou hrou v překrásném otevřeném světě, která má neuvěřitelnou hloubku, spoustu myšlenek a je umělecky ztvárněná – nikoliv jenom po vizuální stránce, ale téměř všechno, na co ve hře narazíš, má nějaký důvod, smysl, podtext a význam, dokonce i včetně samotných herních mechanik. Zdánlivě pouze řešíš jen puzzly na LCD obrazovkách roztroušených po opuštěném ostrově, ale věz, že The Witness je unikátní zážitek z mnoha perspektiv a svým způsobem je to i hra o různých perspektivách a pohledech (ať už doslova či metaforicky).

Čeká tě velmi dlouhý příběh zahalený tajemstvím, který si ale budeš muset sám domýšlet, protože je plný alegorií, náznaků a metafor. Kdo jsi? Jak ses ocitl na pustém ostrově? Co ostrov představuje, kdo na něm žil a proč na tebe nachystal stovky logických puzzlů? Ty jsou mimochodem vynikající a pokud se považuješ za milovníka logických hádanek, budeš žasnout nad jejich promyšleností, komplexností, genialitou a ano, někdy také nad jejich obtížností. Vše ale – právě s tou správnou perspektivou – dává dokonalý smysl a na vše se dá přijít i bez návodů.

The Witness ti nejenom přinese 100+ hodin hraní (pokud se rozhodneš najít všechny secrety, co hra ukrývá, a věř, že jich jsou v něm stovky), ale je i plný nepopsatelných heuréka momentů. Dalo by se dokonce prohlásit, že jde o jakousi soulsovku žánru logických her. Jde o epistemologický mnohavrstevnatý zážitek objevování a objevování dalších objevů v již objeveném. Nic si o Witnessu nezjišťuj, nekoukej na žádné let’s playe a nečti žádné recenze (rozhodně ne ty na českém internetu). Pokud totiž sám přijdeš na to, co The Witness ukrývá, bude ti odměnou jeden z nejsilnějších zážitků a „wow momentů“, které jakákoliv současná (nejen) indie hra vůbec může nabídnout.

Braid

U Jonathana Blowa ještě zůstaneme a vrátíme se k jeho prvotině Braid, která defacto nastartovala žánr indie her. I tato pecka v sobě skrývá mnohem více, než by sis mohl na první pohled myslet. The Braid totiž vypadá jako variace na starého dobrého Maria – zkrátka hopsací plošinovka s likvidací nepřátel výskokem na jejich kebuli. To vše ale až do okamžiku, kdy poprvé zemřeš – namísto klasického YOU DIED či GAME OVER se hra „zapauzuje“ a objeví se nápis Spacebar. Po stisku mezerníku pak… nebudeme tě okrádat o překvapení! Věz, že nemůžeš zemřít a že ti Braid nabídne unikátní kombinaci platformeru s logickou hrou s naprosto geniálním herním designem a nápaditým vytěžením použitých herních mechanik. Vše v krásné ručně malované grafice a se skvělým soundtrackem opět, jak jinak, než od nezávislých hudebníků.

Stanley Parable

Stanley Parable je tak daleko mimo mainstream, že už ani dál být nemůže. Dokonce můžeme prohlásit, že jde i za hranici „bizáru“, ovšem v dobrém slova smyslu. Jednoznačně patří do žánru uměleckých indie her, na druhou stranu není tak úplně hrou, ale spíš intelektuální dekompozicí počítačové hry jako média. Nedává to smysl? To neřeš, Stanley Parable v sobě skrývá i přes bohatý myšlenkový základ tak pořádnou porci srandy (ne humoru, ale opravdu srandy), že se stane patrně jednou z nejzábavnějších her v tvojí sbírce.

Z hlediska herních mechanik čekej něco mezi absurdní adventurou a walking simulatorem, kde rytmus hry udává vypravěč, který ale předjímá tvé herní akce ještě předtím, než je provedeš. Poslechneš, co vypravěč říká? Nebo půjdeš naschvál do pravých dveří, i když vypravěč zrovna prohlásil, že Stanley pokračoval dveřmi vlevo. Můžeš poslouchat, můžeš se vzepřít, a především budeš objevovat. I když se dá hlavní linie příběhu dohrát do jedné hodiny, hra má tolik variací a odboček a voleb (a mimochodem asi 17 různých zakončení), že je budeš prozkoumávat skutečně dlouho, a přitom se královsky bavit. Vypravěčovy reakce na tvé akce a chování jsou mimořádně vtipné a mistrně zahrané. Ostatně herec, který vypravěči propůjčil hlas, má registrovanou doménu voiceacting.com (a zcela právem, lepší a procítěnější voiceacting jsme snad v žádné hře nezažili).

ABZU

ABZU je unikátním dílkem malého vývojářského studia, které stojí za jednou z nejlepších indie her všech dob – The Journey. Ta přenesla do média počítačové hry myšlenku, že i cesta může být cíl a vybudila v hráčích spoustu přemýšlení o tom kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme a kam dorazíme, až odejdeme z tohoto světa.

ABZU na tento motiv volně navazuje. Namísto chůze ale budeš ve hře plavat pod hladinou a objevovat krásy tajemného a překrásného mořského světa. Věz, že stejně jako The Journey, má i ABZU sílu změnit tvůj pohled na náš svět a naše místo v něm. To vše v nádherném grafickém zpracováním a s perfektním ozvučením. Jen pozor na ovládání, které je optimalizované spíše pro gamepad než kombo klávesnice s myší.

Dear Esther

Dá se počítačová hra zkombinovat s prózou vyprávěnou zdánlivě na přeskáčku? Jistěže dá. A důkazem je indie hra Dear Esther. Jde o simulátor chůze, který rozvíjí myšlenku „člověk jako ostrov“ a přenáší ji do počítačové hry. Procházíš opuštěným ostrovem i jeho podzemím a na určitých místech se vypravěč pustí do předčítání částí – pokaždé trochu odlišných – dopisu určeného dívce Esther (odtud název hry). Příběh ukrytý mezi řádky dopisu je silný, srdceryvný, zábavný i mysteriózní zároveň a ukrývá spoustu bolesti i šťastných momentů ze života. Mimo úžasné lokace a krásný hudební doprovod si užiješ i další průchody hrou, které nabídnou zase jiné, další střípky příběhu.

To byla jen malá ochutnávka výběru těch nejlepších indie her, které si můžeš v současnosti zahrát. Vybírali jsme i tak, aby ti na tyto herní lahůdky v pohodě stačil i starší hardware. Máš pocit, že jsme na nějakou skvělou indie hru zapomněli nebo ji aktuálně nemáme skladem? Dej nám vědět a pokusíme se ti ji sehnat!