Zaklínač 3 – klasika se vrací v novém kabátu!

Proč to oddalovat, když už to dneska ví i důchodkyně Jourová, která by všechny ty internety nejradši zakázala: Zaklínač 3 je totální pecka a jedna z nejlepších her všech dob, která tě naprosto nadchne. A to i v případě, že nejsi zrovna blázen do RPGček, nehraješ akční hry, nemáš rád fantasy, nečetl jsi knižní předlohu a z netflixového seriálu Zaklínač dostáváš epileptické záchvaty. Zaklínač 3 je totiž tak skvělý, že překračuje hranice žánru a v zásadě i definice špičkové hry.

Přečti si, co dělá ze Zaklínače tak ojedinělou gamesu a jakou bombu na nás autoři ještě letos chystají.

Zaklínač 3: Divoký hon je open-world 3rd person fantasy RPG s důrazem na storytelling. Jestli se nechytáš na herní hantýrku, znamená to následující:

• Hraješ v otevřeném světě, který můžeš svobodně objevovat a prozkoumávat podle momentální nálady. Rozloha světa v trojkovém Zaklínači je neuvěřitelná – čeká tě neskutečných 142 km2 plných lesů, luk, polí, mokřadů, kopců, hor, vesniček, měst, ale i vodní plochy a podzemí.
• Postavu zaklínače, za kterého hraješ, vidíš z pohledu třetí osoby, tedy koukáš na její záda (v případě této hry dost často i na koňský zadek) – máš tedy lepší rozhled.
• RPG znamená hraní rolí, z hlediska herních mechanik můžeš očekávat expování (zisk zkušeností) a přerozdělování získaných bodů do různých statů – v případě trojkového Zaklínače pak upgraduješ různé zaklínačské schopnosti a dovednosti.
• Storytelling je vyprávění příběhu a věz, že existuje jen opravdu málo her, které by dokázaly vyprávět příběhy (ano, jsou jich stovky) tak originálně a poutavě jako právě Zaklínač 3.

Říkáš, že herní termíny máš v malíčku, ale netušíš, kdo nebo co je k čertu „zaklínač“? Pak pro tebe máme celou další sekci, kterou znalci předchozích her, knih a případně i seriálu mohou s lehkým srdcem (z kamene) přeskočit.

Úvod do „zaklínačologie“

Zaklínač je původně cyklus fantasy knih polského spisovatele Sapkowského, který si získal nesmírnou popularitu především díky poněkud sarkastickému stylu, lehkými popkulturními narážkami a pro fantasy netypickou „šedí“. Tím nemyslíme, že je to snad nuda, ale že postavy nejsou klasicky černobílé (hodní versus zlí) – a tento prvek se zdárně podařilo přenést i do hry. Ještě o něm bude řeč.

Hlavním hrdinou výše zmíněných knížek a níže rozebírané hry je Geralt (nečíst jako „Džerald“, ale foneticky „Geralt“) z Rivie – zaklínač. Zaklínači jsou zvláštní cháska lidských mutantů s nadlidskými schopnostmi, které získali pomocí magie, mutagenů, extrémně tvrdého výcviku a jedů (jejichž požití přežijí 3 z 10 adeptů o zaklínačský džob). Živí se především jako nájemní lovci a zabijáci nestvůr, oblud a jiné magické havěti (i o té bude ještě řeč).

Prostý lid má k zaklínačům poněkud protichůdný vztah, asi jako k policii – nemůže je vystát (a často se jich bojí víc než nestvůr), ale přitom je nutně potřebuje k přežití. I z toho důvodu nosí obvykle zaklínači rovnou dva meče – stříbrný na příšery a ocelový proti lidským protivníkům. Kromě mečů spoléhají i na živlovou magii zaklínačských znamení a alchymii, jejíž znalosti umožní výrobu stovek elixírů a odvarů, ale i různých bomb nebo třeba magických granátů.

Samotný Geralt je řízek, jak má být – stoicky klidný, silný, spravedlivý, tak trochu „ženskař“. S krásnou čarodějkou Yennefer má komplikovaný a přerušovaný vztah, navíc chová jisté city i k mladé čarodějce Triss Ranuncul – kamarádce Yennefer. Naprosto zásadní postavou je pak královská vnučka Ciri (neplést s hlasovým asistentem Applu), která je ke Geraltovi připoutána sudbou, jež je nerozlučně pojí k sobě jako otce a dceru. Ciri podstoupí zaklínačský výcvik, jednoho dne se prostě „jen tak“ ztratí a Geralt se jí vydává hledat.

A právě tato dějová linka tvoří základ nesmírně košatého děje Zaklínače 3.

Úvod do trojkového Zaklínače

Nejprve zase trochu technicky, abys věděl, do čeho jdeš:

• Hra je kompletně s českými titulky. Překlad je vynikající a zejména oceňujeme, jak si jeho autoři pohráli s různými dialekty.
• Zaklínač 3 vyšel už v roce 2015, takže ho v pohodě rozběhneš i na starším železe. Neznamená to ale, že grafika vypadala jako z typické starší hry, o čemž by tě měly přesvědčit obrázky v článku.
• Máš k dispozici volbu obtížnosti, kterou dokonce můžeš upravovat i v průběhu hry – takže je jedno, jestli jsi naprostý nováček nebo ostřílený (v tomto případě spíše „osekaný“) vlk.
• Nejsou zapotřebí žádné větší znalosti nebo vědomosti z knih nebo seriálů, což dokládá autor tohoto textu svými vlastními zkušenostmi, jelikož v pohodě dohrál celou hru i se všemi DLC bez jediné znalosti zaklínačského světa.

Zaklínač 3: Divoký hon začíná v Kaer Morhen, jakémsi „výcvikovém středisku“ zaklínačů, které tě uvede do hry a kde si pod dohledem staršího parťáka Vesemira zopakuješ několik bojových technik. Jinými slovy tě čeká velmi příjemný a dobře dějově provázaný tutorial.

Jakousi tutorialovou nadstavbou je potom i první mise v Bělosadu, kde bude tvým úkolem zabít gryfa terorizujícího místní obyvatele. To je ale až třešničkou na dortu – především se v Bělosadu naučíš bojovat s menšími nepřáteli, prozkoumávat okolí a objevovat poklady, plnit vedlejší úkoly, seznámíš se se základy magie i alchymie.

Výhodou je, že se nemusíš orientovat v RPG ani v akčních hrách – celá výuka probíhá po kouskách a velmi nenásilně. Ovládání navíc není nijak komplikované a brzy ti přejde do krve. Celý Bělosad je přitom sám o sobě obrovský a pokud ho budeš chtít opravdu důkladně prozkoumat, zabere to klidně i 10 a víc hodin.

Ten opravdový šok však přijde ve chvíli, kdy se dostaneš do další části hry a zjistíš, jak byl Bělosad ve srovnání se zbytkem vlastně malinkatý…

Proč a čím je Zaklínač 3 tak totálně boží

O příběhu nebudeme už moc prozrazovat, protože jestli něco nesnášíme, je to bezduché spoilerování. Co klíďo řekneme: příběh je dlouhý a neskutečně rozvětvený, má několik různých konců, a i když je sám o sobě dobrý – a naprosto perfektně vyprávěný – zdaleka není to nejlepší, co ti Zaklínač 3 nabídne.

Co je tedy tou peckou, která dělá trojkového Zaklínače jednou z nejlepších her všech dob s fantastickým hodnocením 93 % na serveru Metacritic?

• Jsou to perfektně vykreslené postavy, které jsou všechno, jen ne černobílé,
• je to obrovský svět s mnoha odlišnými prostředími, kterým je radost „jen tak“ chodit a objevovat ho,
• je to propracovaný soubojový systém,
• je to dechberoucí grafika, která i po sedmi letech vypadá naprosto bombasticky,
• je to výpravná hudba, která si tu seriálovou bez mrknutí oka maže na chleba,
• je to další hra ve hře (o které ještě bude řeč a dočkala se vlastních spin-offů),
• je to hratelnost, která s DLCčky nabídne 250+ hodin zábavy?

Je to tohle všechno dohromady. Trojkového Zaklínače ale taky dělá poměrně unikátní hrou i jedna neherní mechanika. Jednou z definic her je totiž to, že vidíš důsledky vlastních rozhodnutí ve velmi krátkém čase. Zaklínač 3 na to ale jde jinak a je to – kupodivu – ještě zábavnější! Někdy totiž čekáš na důsledky vlastních rozhodnutí i desítky hodin (!!!) a často je můžeš i úplně minout, protože jednoduše nebudeš ve správnou dobu na správném místě. Svět jako by si žil vlastním životem.

O to víc je to celé pikantní tím, že Zaklínač skutečně není černobílý – často tak nestojíš před volbou dobré a špatné varianty, obvykle volíš mezi špatnou a ještě horší možností. Stejný přístup ostatně autoři zvolili v další hře ze zaklínačského světa Thronebreaker, které je neskutečně originální kombinací tahové strategie, grafického románu a jisté sběratelské karetky (o níž ještě bude řeč).

A to stále ještě není všechno. Jsou tu totiž ještě další vrstvy.

Vrstvy hratelnosti aneb Zaklínač jako cibule

Jak je známo, zlobři a cibule mají vrstvy. Stejně tak Zaklínač 3.

vrstva – hlavní příběh

Hlavní příběh je dobrý, ale mnoho hráčů soudí, že je vlastně tím nejméně zábavným. Někdy je až trochu zdlouhavý a projevuje se určitou schematičností, kterou nejlépe vystihuje pohádka o tom, jak slepička chodila pro vodu.

vrstva – vedlejší příběhy a zaklínačské zakázky

Od hlavního příběhu – a nejen od něj – se ale odvíjí desítky, možná stovky vedlejších příběhů, nepovinných úkolů, zaklínačských zakázek a dalších aktivit. Vedlejší příběhy často kvalitou překonávají ten hlavní a obsahují i velmi pestrou škálu „miniher“, kde můžeš smlouvat, sázet se, účastnit se pěstních soubojů, závodit na koni či pomáhat obyvatelům od jejich soužení s nejrůznějšími nestvůrami.

vrstva – Gwent a freestyle

Jedna z výše zmíněných miniher je tak skvělá, že představuje samostatnou hru ve hře. Jde o karetní hru Gwent, která – pokud tě chytne stejně jako autora tohoto článku – tě okrade o další desítky hodin života. Je totiž relativně jednoduchá, a přitom neskutečně zábavná (a bohužel i poněkud návyková). Navíc si díky ní a sázkám na vítězství můžeš přijít na zajímavé peníze, které se ti určitě budou hodit na nákup zbraní a dalšího vybavení.

Gwent je sběratelnou karetkou, kde si tvoříš hned několik herních balíčků – a je jen na tobě, jestli se ti podaří odemknout achievement za získání všech karet. Ostatně Gwent se stal natolik populárním, že vyšel v omezené míře i jako skutečná fyzická deckbuldingová karetka, je jádrem mobilní verze Zaklínače i motorem již zmiňovaného spin-offu Thronebreaker. Při Gwentu si zkrátka „odpočineš“ od hlavní příběhové linky a pokud mu propadneš, přistihneš se, že si Zaklínače pouštíš i třeba jen proto, aby sis v oblíbené novigradské krčmě dal jedno virtuální pivo a několik partiček.

Stejným relaxem je pak „freestylový roaming“, kde jen tak chodíš (nebo jezdíš) krajinou a obdivuješ její krásy (případně její hnusy, pokud se těmito místy přehnala válka nebo jiná katastrofa) a kdo ví, třeba přitom narazíš na něco opravdu zajímavého (jako tajný vchod do podzemí) nebo hodnotného (třeba potulného kupce, který má jako zázrakem jednu z gwentových karet, co ti chyběla do sbírky).

Srdce z kamene a o víně a krvi

Aby toho nebylo málo, k základnímu Zaklínači 3 si můžeš dokoupit hned dvě parádní DLCčka – Srdce z kamene a O víně a krvi. Obě rozšíření ti přinesou desítky hodin zábavy i nových příběhů navíc. Podíváš se do nových zemí, získáš nové unikátní zbraně, potkáš se s bytostí, se kterou svedeš boj o to nejcennější, co máš a kdo ví? Třeba se nakonec i usadíš a pověsíš zaklínačské řemeslo na hřebík.

Mohli bychom o obou rozšířeních napsat hodně, ale omezíme se pouze na to, že jsou stejně jako základní hra naprosto boží a byl by hřích je aspoň nezkusit. Rozhodně tedy doporučujeme vzít za zvýhodněnou cenu edici GOTY, která obě DLC obsahuje rovnou v sobě.

Next-gen aneb Zaklínač 3 neumírá!

A na závěr jedno hodně zajímavé lákadlo. Polské studio CD Projekt Red, autoři Zaklínače 3, přislíbilo k 14. 12. 2022 vydání next-gen Zaklínače 3, které bude zdarma pro majitele všech dosavadních verzí hry (pro konzole i PC). Takže pokud jsi využil nedávného poklesu cen grafických karet nebo sis napsal o novou grafárnu Ježíškovi, máš se na co těšit – next-gen verze slibuje vylepšené textury, RTX efekty a rychlejší načítání.

Nevíme jak ty, ale my máme jasno: letošní Vánoce se u nás ponesou v duchu oprášení jistých dvou mečů, stříbrného a ocelového.

So toss a coin to your Witcher!